Již teploty od 25 °C jsou považovány za organismus zatěžující. Samotná klimatizace je v provozu přibližně 60 dní v roce a to cca 8 hodin denně.
Klimatizačním zařízením pro další rozumíme zařízení zejména na chlazení vzduchu a jeho filtraci. Větrací zařízení na rozdíl od klimatizace musí být v provozu celoročně.
Úkolem klimatizačního zařízení je odčerpat teplo z místnosti jinam. Podle množství tepla, které vzniká v místnosti tepelné zátěže, volíme velikost klimatizačního zařízení. Čím větší tepelná zátěž, tím větší a dražší zařízení.
Princip chladícího cyklu
Základem klimatizačního zařízení je kompresorový chladicí okruh. Je v principu stejný jako chladicí okruh v chladničce.
- Ve výparníku dochází k odpařování chladiva (změna skupenství chladiva z kapalného na plynné). Při odpařování dochází k odebírání tepla z klimatizovaného prostoru.
- V kompresoru dochází ke stlačení chladiva (zvýší se teplota a tlak chladiva).
- V kondenzátoru dochází ke zkapalnění chladiva. Teplo odebrané z klimatizovaného prostoru je odváděno kondenzátorem do okolního prostoru.
- kapalněné chladivo má za kondenzátorem vysoký tlak, který je snížen kapilárou na požadovaný vypařovací tlak.
Moderní klimatizační zařízení mohou pracovat i obráceně a to tak, že mohou zaměnit funkci kondenzátoru a chladiče (výparníku). Takovému zařízení říkáme tepelné čerpadlo, protože přečerpává teplo zvenku do místnosti a může pracovat i při záporných venkovních teplotách a vytápět místnosti. Provozní náklady takového zařízení jsou velice nízké. V porovnání s elektrickým topením nám postačí pro 1 kW tepelného výkonu pouze 350 W elektrického příkonu. Obecně platí, že vytápění klasickým tepelným čerpadlem se nemusí vyplatit zejména pro jeho vysokou pořizovací cenu.